Opravy a změny tvaru vaček

V zásadně existuji dva důvody, proč do funkční plochy vačky zasahujeme. Buď je poškozená, nebo ji chceme změnit, obvykle ve snaze změnit kroutící moment a výkon motoru. Nejprve několik informací k opravám. Oprava funkční plochy vačky je možná, výsledek však nebývá vždy uspokojivý. Jde o to, že při obvyklém práškovém navařování musíme použít vhodný prášek. Jsou jich desítky a mají nejrůznější vlastnosti a tvrdosti.

Před zahájením opravy je nutno zjistit tvrdost původní vačky a tuto tvrdost po navaření zachovat. Existují totiž různě tvrdé vačky a jejich tvrdost není nahodilá. Platí zásada, že rozdíl v tvrdosti vačky a zdviátka nebo vahadla musí být alespoň 20 HRc. Není-li tato podmínka splněna, výsledek je špatný a životnost je jen několik málo hodin. Mezi osvědčené návarové materiály patří např. prášky od fy. Sulzer Metco:

  • CoBase-Stellite 6, chem. složení 27Cr4W1C, tvrdost 40 HRc.
  • CoBase-Stellite 12, chem. složení 29Cr8W1.3C, tvrdost 43 HRc
  • CoBase-Stellite 157, chem. složení 28Cr2.4B4W1.6C, tvrdost 52 HRc
  • NiBase Deloro 40, chem. složení 7.5Cr1.7B3.5Si.3C, tvrdost 40 HRc
  • NiBase Deloro 60, chem. složení 15Cr3.1B4.3Si..6C, tvrdost 60 HRc

Podrobné informace o aplikačních možnostech lze získat na internetové adrese
www.hvof.com/material.htw

Po navaření je nutno vačky obrousit do původního tvaru. Drsnost broušení Ra 0,4 je samozřejmostí.

Samostatným problémem je změna tvaru vačky. Zde se omezím na několik zásadních informací, neboť jakékoliv změně tvaru musí předcházet analýza funkce a dynamiky. Změna tvaru přináší nejen změnu časování rozvodu a zvihu ventilu, ale i změny zrychlení, což samo o sobě znamená jiné silové zatížení celého mechanizmu. Bez hluboké znalosti konstrukce vaček je změna tvaru vačky velmi riskantní nejen pro rozvodový mechanizmus.